Tel. 603 538 752
604 727 403

Článek Chyby v knize

Daniela Linhartová

06.03.2005

Jedna z účastnic mého kurzu mi nedávno přinesla ukázat knížku Zapomenutá řemesla a život na venkově od Gudrun Sulzenbacherové. Na dvoustránce o předení je tolik chyb, že považuji za nutné se k tomu vyjádřit.
Zejména vám, kdo už umíte příst (a není vás už zdaleka tak málo, jak se možná někdo může domnívat), by jistě přišlo přinejmenším úsměvné, že např.
- přízi přadlena vytváří zkrucováním vláken v prstech a kolovrátek přízi pouze navíjí,
- u obrázku vřetánka se píše, že je to předení na přeslici (také zde musíte údajně vlákna zkrucovat v prstech),
- navíječ přaden je vydáván za motovidlo,
- pro skaní vám stačí, aby dvě příze procházely drátěným očkem skacího stojánku, vy pouze navíjíte do klubíčka.
Také jsou zde zaměňovány pojmy mykání a česání vlny, ostříhaná vlna je údajně zcuchané klubko pomotaných, navzájem zauzlovaných vláken, ze kterých by žádná přadlena vlněnou přízi neupředla.
Mrzí mě, že tato knížka určená dětem, hezky ilustrovaná, šíří mezi lidi takové nesmysly. Snažím se nyní sehnat německý originál dvoustránky o předení, aby se vyjasnilo, do jaké míry jsou chyby zaviněné překladem.

15.02.2006

TOČ SE A VRČ MŮJ KOLOVRÁTKU
O zkrucování se stará přadlena, která z přástu neustále odebírá vlákna a kroutí je ukazováčky a palci obou rukou tak, aby vznikalo jedno dlouhé vlákno - příze. Její navíjení na cívku usnadňuje kolovrat, který je poháněný rovnoměrným šlapáním.
Das Verdrillen erledigt sie Spinnerin, indem sie aus dem Wollewickel unablässig Fasern herauszupft und diese zwischen Zeigefingern und Daumen beider Hände zu einem Faden zwirbelt. Durch das gleichzeitige Aufspulen wird der Faden zu beachtlicher Länge ausgezogen. Das Aufspulen erledigt das Spinnrad, das sich allerdings nur dreht, solange die Spinnerin gleichmässig auf das Fusspedal tritt.
Takže chyba již v německém originále, přízi zkrucuje kolovrátek, nikoli přadlena.

SKANÍ (VOM FADEN ZUM GARN)
Předením vznikne poměrně tenká vlněná příze. Chceme-li zhotovit oblečení ze silnější vlny, je třeba splést dohromady dva nebo více pramenů. Říká se tomu skaní. Usnadňuje je například takováto jednoduchá pomůcka: příze ze dvou cívek prochází drátěným očkem a společně se namotává do klubka. Z této vlny se pak může nejenom plést nebo háčkovat, ale také tkát.
Nach dem Spinnen wird der dünne Wollfaden verzwirnt. Das heisst, zwei oder drei Spulen werden auf die Drillierbank gesteckt, ihre Fäden zusammengefasst und miteinander durch ein Spulrad gedreht. So entsteht das Garn zum Stricken und Weben.
Takže podle autorky německého originálu se ská proto, že upředené prameny jsou tenké. To je ale omyl, sílu příze určuje přadlena množstvím vytažených vláken při předení. Účelem skaní je vytvoření příze, která se samovolně nekroutí. Drátěné očko a namotávání do klubka si přidala paní překladatelka, zřejmě na základě velmi zavádějícího nalícování dvou ve skutečnosti nesouvisejících obrázků (skací stojánek a klubko vlny). To, že se ve skutečnosti ská na kolovrátku, zřejmě neví ani autorka originálu.

PŘEDTÍM A POTOM
Právě ostříhaná ovčí vlna připomíná zcuchané klubko pomotaných, navzájem zauzlovaných vláken, ze kterých by žádná přadlena vlněnou přízi neupředla. Teprve mykáním se vlákna rozmotají a urovnají vedle sebe.
Frisch geschorene Wolle ist zunächst ein wirres Knäuel krauser, ineinander verknoteter Fasern. Durch das Kämmen werden sie entwirrt und parallel ausgerichtet.
Zde je chybný překlad, das Kämmen je jednoznačně česání, nikoliv mykání. Vlákna se rovnoběžně uspořádají skutečně při česání, nikoliv při mykání.

JAK SE PŘEDE NA PŘESLICI? (GANZ EINFACH?)
Zde je vlastně jen jediná chyba a sice že das Spinngerät je přeloženo jako přeslice. Tomuto "točícímu zařízení" se ale říká vřetánko, přeslice je něco jiného (držák na předený len, konopí, vlnu).

Ráda bych poděkovala Radce Samkové, která mi německý originál knížky opatřila.

Fórum DALIN Praha s.r.o.
Praha, únor 2006


Zde ještě jedna konverzace, která by možná neměla zapadnout...
Určení hrubosti vlny
31.12.2009
Dobrý den. Prosím o radu. Již se dá na Českém iternetu sehnat mnoho vlny pro předení i další hobby zpracování.
Ale někdy mám pocit, že prodejci neuvádějí pravdivě, jakou vlnu přesně prodávají. Prosím, můžete poradit, jak se určuje, jakou má vlna hrubost a jak se to dá ověřit? Prosím přesný postup, jak se to v zpracovatelském průmyslu dělá? Kde jsou pravidla? Je to poznat pod mikroskopem, ten doma máme?
Nebo kde tyto informace jsou? Prostě musí být nějaké normy. Kde je najdu? Když mi prodejce tvrdí, že vlna je merino třeba 20 mic a pak má zcela odlišnou kvalitu a JEMNOST, než jinde koupená vlna.
Už jsem nakoupila merino u myslím všech prodejců v ČR a každé bylo zcela jiné. Prodejce prostě tvrdí "je to merino" a já nemám odvolání.
Také uvádějí, že je vlna česká a pak se dovíte, že je dovážená z Polska? Jste na ČR uznávaná za opravdu odborníka. Věřím že mi pomůžete.
Děkuji Hana Uhlová
01.01.2010
Vážená paní Uhlová,
jemnost vlny se určuje podle průměru jejích vláken a ten se měří v mikrometrech. V domácích podmínkách asi přesné měření nepřipadá v úvahu, měří se speciálním mikroskopem se stupnicí v mikrometrech. Přesné měření ale není nezbytně nutné, i u stejného plemene totiž není vlna ze všech ovcí stejná, dokonce ani z jedné ovce není všechna vlna stejná.
Jemnost závisí také na tom, zda je vlna z berana, ovce nebo jehňat a z které části těla. Po určité době se dá poznat i hmatem, která vlna je jak jemná. Důležitým vodítkem je také to, jak vlna plstí (merino se považuje za jedno z nejlépe plstících).
Pozor, můžete koupit jak přízi, tak česanec, které mají superwash úpravu proti plstění, ta se ale odstraní vypráním nad 54,4 stupňů Celsia.
Já sama mám podobnou zkušenost s českým prodejcem, který tvrdil, že se jedná o 100% vlnu z českých ovcí. Zkoušela jsem ji barvit a plstit a zjistila jsem, že vlny bylo méně než polovina (barvený vzorek byl o hodně světlejší než vzorky vlny, při plstění se na povrchu udělaly hrubé cucky). Skutečnost je bohužel taková, že takovýto výrobce přidá do vlny umělé vlákno (to nemá šupinky a je hladké), čímž se vlna na omak zjemní a je pak vydávána např. za merino, druhým důvodem takového podvodu je cena.
Další věc - surové rouno před vypráním se zdá být jemnější na omak, protože obsahuje lanolin (přírodní tuk), a po vyprání a usušení není tak jemné.
Co bych vám tedy nakonec poradila? Asi nejlepší je koupit vždy nejdříve malý vzorek a otestovat, jak plstí, nebo porovnat pod mikroskopem se vzorkem ze zaručeného zdroje.
Někteří výrobci také uvádějí sílu vlákna v rozsahu např. Corriedale od 24 do 30 mikrometrů, Drysdale od 38 do 40, English Leicester 32 - 38, Lincoln 38 - 42, Merino 18 - 24, Romney 28 - 34, Perendale 34 - 36, Polwarth 21 - 24 mikrometrů.
Daniela Linhartová

© DALIN Praha s.r.o., tel.: 604 727 403, 603 538 752, +420 274 860 304
sídlo (poštovní adresa): Rezlerova 281, 10900 Praha 10      prodejna: Bořivojova 73, Praha 3
Přístupů: 7082769     e-mail: linhartova@dalin-praha.cz      webdesign: palin8@post.cz
Další položky menu O nás