Události

Od konce letošního října do půlky listopadu jsme se poprvé po deseti letech našeho podnikání s vlnou podívali na Nový Zéland. Při příležitosti oslav 75. výročí založení společnosti Ashford Handicrafts ltd. jsme byli jako jediní evropští spolupracovníci pozváni panem Richardem Ashfordem a jeho manželkou Elizabeth na tuto významnou událost, mimochodem mezi dalšími 140 hosty slavnostní večeře byli také člen parlamentu a primátor Ashburtonu.

Dalšími významnými hosty byly paní Anne Field, Margaret Stove, Jo Reeve, Rowena Hart, Margaret Mecchia a řada dalších. Tato slavnostní večeře byla zároveň poděkováním všem, kteří se podíleli na chodu a rozvoji společnosti, zaměstnancům i zahraničním spolupracovníkům. Většina zaměstnanců je s firmou Ashford spojena řadu let, někteří zde pracují 16, 28 nebo i 30 let.

Necelé tři týdny našeho pobytu na Novém Zélandu byly nabité pestrým programem, tak na nějaké zvykání si na o 12 hodin posunutý čas nebyl čas.

První den v podniku nás Richard Ashford osobně provedl jednotlivými úseky výroby a seznámil nás se svými zaměstnanci. V následujících pracovních dnech jsme se s řadou lidí z Austrálie, Anglie a Spojených států i Nového Zélandu účastnili workshopů a individuálních kurzů pokročilých technik předení, tkaní, barvení a plstění u světově uznávaných lektorek a autorek knih Margaret Stove, Jo Reeve a Margaret Mecchia, navštívili jsme ateliér paní Anne Field v Christchurch, autorky mnoha knížek o předení a tkaní, a v neposlední řadě jsme absolvovali i sérii lekcí s lektorkami "naší" firmy Ashford, s paní Nicolou Bota a Kate Sherratt. Nejvíce informací jsme ale získávali od svých úžasných hostitelů, Elizabeth a Richarda Ashfordových, s nimiž jsme byli v denním styku a kteří s námi trávili veškerý svůj volný čas i o víkendech, kdy nám ukazovali krásy Jižního ostrova.

Chovatel ovcí si na Novém Zélandu musí připadat jako v pohádce. Jedete autem po silnici mezi mořským pobřežím a nádhernými horami připomínajícími Vysoké Tatry a silnice je po obou stranách lemována pastvinami s trávou, jaká se hned tak nevidí. Tráva je totiž uměle zavlažovaná, jak jsme se později dozvěděli, počítačem řízenými zcela automatickými pojízdnými systémy (na kilometrech pastvin nepotkáte ani živáčka). Obrovské travnaté plochy jsou oddělovány cca 8 - 10 metrů vysokými živými ploty nebo běžnými ohradníky. Tyto pastviny jsou víceméně rovnoměrně zaplněny tisíci ovcí, kam oko dohlédne, dokud jsme to neviděli, nedokázali jsme si to představit. Ovce nemají žádné přístřešky, jsou rovnoměrně rozptýlené, žádný bača, žádní pastevečtí psi.

Na první farmě v horách, kterou jsme navštívili hned první den našeho pobytu, Middle Rock Farm, se o 6000 ovcí plemene Corriedale starají celkem tři lidé (Bruce a Lyn Nell s dcerou). Ovce z jedné ohrady do druhé zahánějí terénním autem. Evidenci ovcí vedou, ale uhynulé jehně neřeší, o to se postará jestřáb, ostatně dravce jsme viděli i docela zblízka.

Shodou okolností se právě v době naší návštěvy konala v Ashburtonu, kde jsme bydleli, zemědělská výstava, kterou jsme si pochopitelně nenechali ujít. Výstava byla velmi zajímavá a ve všech ohledech předčila naše očekávání.

Kromě několika ovčích farem jsme navštívili také farmu, kde se specializují na chov lam, a zemědělce, který kromě chovu 400 ovcí pěstuje hlavně černý rybíz, travní semeno a obilí. Na různých cestách jsme viděli také stáda hovězího dobytka, lam a pasoucí se koně.

Nezapomenutelným zážitkem pak byla návštěva farmy v horách (nad jezerem Lake Heron), kde chovají ovce Merino a kde díky extrémním podmínkám způsobeným nadmořskou výškou (v zimě až -20 stupňů Celsia) mají ovce vysoce kvalitní vlnu.

Co se týče stříhání ovcí, každý farmář má vlastní střihačské vybavení, jednotliví střihači si nosí pouze vlastní hlavice a při jejich příchodu jsou již ovce připravené ke stříhání majitelem stáda. Ostříhaná vlna se třídí do čtyř skupin, majitel zpravidla disponuje lisem, kterým plní cca 180kg žoky. Střihač ostříhá za den průměrně 200 ovcí.

Návštěva Nového Zélandu pro nás byla nezapomenutelným a úžasným zážitkem, jak díky nádherné přírodě, tak díky seznámení se spoustou zajímavých a milých lidí, a doufáme, že nikoliv posledním.